Květen čili poutník staroboleslavský

Popis

Volné listy v obálce, 87 stran + dodatek, vydáno 100 výtisků se sedmi kresbami grafika Arnošta Hrabala, upravil a na ručním lisu stránku po stránce vytiskl v měsíci květnu až srpnu 1969 Alois Chvála, frontispice dřevoryt Sv. J. Nepomucký - Arnošt Hrabal, výborný stav.

Alois Chvála, česká, 1885 - 1973, typograf, pedagog v oblasti knihtisku, redaktor typografických časopisů, vydavatel vzácných tisků, příležitostných a osobních vydání. 

Jan Lebeda (23. dubna 1913, Praha – 5. listopadu 1991, Praha) byl český římskokatolický kněz, básník, publicista, v letech 1988–1991 pomocný biskup pražský. V letech 1943–1952 působil jako spirituál pražského kněžského semináře, který v té době měl sídlo v Dolních Břežanech; nahradil zde jezuitu P. Adolfa Pelikána, neboť řeholníci nesměli podle nacistických nařízení zastávat tuto funkci. U seminaristů a přátel se zapsal jako velký ctitel českých patronů (svým způsobem navázal na odkaz Bohuslava Balbína a Antonína Podlahy). Vedle sv. Vojtěcha, o jehož svátku se narodil, byl s jeho kněžským působením spjat sv. Václav a sv. Prokop, kterého nazýval „patriarchou českých kněží a Sázavu studánkou, z níž je možno čerpat křišťálově čistou osvěžující vodu ve vyprahlosti dnešní pouště“.

K 1. září 1952 byl ustanoven administrátorem ve farnosti v Řevničově. Zde ve stísněných a nelehkých podmínkách se vedle pastorační činnosti intenzivně věnoval literatuře. Napsal stovky sonetů, které soustředil do několika knih, některé z nich byly později v bibliofilském provedení vydány. V Rozdělově se Lebedovi podařilo konečně vydat řadu ze svých řevničovských pojednání, většina z nich byla vytištěna na ručním lisu Aloise Chvály (1885–1973) a často s ilustracemi grafika Arnošta Hrabala (1886–1969)[14] a dalšího mistra rydla Jaroslava Vodrážky – Malomocný (Alois Chvála, 1961), Bratři (Alois Chvála, 1962), Strážce – Sen Antonína Podlahy (Alois Chvála, 1964), Arnošt Hrabal – Úryvky z dopisů (Alois Chvála, 1965), Vězeň (Alois Chvála, 1967). Za jeho působení v Rozdělově vyšla i jeho malá monografie o Antonínu Podlahovi. Do duchovního okruhu Jana Lebedy patřili významní básníci (Jakub Deml), výtvarníci (Jan Zrzavý, Arnošt Hrabal), hudebníci (Josef Bohuslav Foerster) i historici (Zdeněk Kalista) či filozofové (Stanislav Sousedík), které osobně znal a s nimiž se cítil v mnohém vnitřně spřízněný.