Moje povolání (loutky, loutkářství, panenky)

Popis

Orbis, Praha, 1955, celoplátěná vazba s přebalem, 254 stran + obsahuje obrazové přílohy (viz další náhledy), pěkný stav.

Sergej Vladimirovič Obrazcov byl sovětský a ruský loutkář, kterému Encyclopædia Britannica připisuje „zavedení loutkářství jako umělecké formy v Sovětském svazu“. Za svůj vznik vděčí loutková divadla v mnoha zemích Obrazcovově vlivu. Jeho sbírka exotických loutek byla největší v Rusku a jedna z největších na světě. Vystudoval malířství a grafiku. V letech 1922 - 30 působil jako herec Hudebního studia Moskevského divadla umění. Od roku 1930 se stává členem divadla MCHAT .

Již od dvacátých let využíval loutku ke společenské satiře. Parodoval vulgární projev estrádních umělců a společenské měšťáctví. V roce 1931 založil Městské loutkové divadlo pro děti a ve stejném roce počal zabývat využitím loutek ve filmu. Od roku 1948 začal s divadlem vyjíždět i do zahraničí.

Za jeho nejvýznamnější film celovečerní film je považován Небесное создание (Nebeské stvoření) z roku 1956.

Od roku 1976 do roku 1984 je předsedou Mezinárodního svazu loutkářů (UNIMA, od roku 1984 už jen čestný prezident) a Rady střediska této organizace (od roku 1958 ). Člen korespondent Berlínské akademie umění je od roku 1955.

Nikdy nebyl členem KSSS. Byl židovského původu a bylo na něho vyvíjen nátlak, aby propustil některé herce, což odmítl. Vlastnil jednu z největších světových sbírek panenek.